Tématem, které bylo zdrojem tření mezi USA a Čínou, je úmyslné podcenění čínského jüanu (také známého jako Renminbi) čínskou vládou. Tato otázka získala trakci po celosvětové finanční krizi na hospodářských a politických fórech, jako je G-20, neboť byly odhaleny zásadní strukturální nerovnováhy globálního obchodu. Ve Washingtonu rostla rétorika proti Číně, neboť USA čelí nebývalému fiskálnímu schodku a tvrdohlavě vysoké míře nezaměstnanosti.
Čínská vláda pro lepší část posledních tří desetiletí zavázala jüan k dolaru a využívá systém pevného směnného kurzu. Od 1994 k 2005, jeden dolar byl ekvivalentní k přibližně 8.30 Yuan. Během tohoto období čínská vláda očividně přehlížela tržní síly, které volaly po zhodnocení jüanu ve vztahu k dolaru. Pod tlakem Washingtonu v roce 2005 Číňané přehodnotili svou měnu na 8,11 a dovolili jí pomalu oceňovat v systému Managed Floating. Yuan byl však v roce 2008 navázán na dolar v důsledku celosvětové finanční krize. V současné době se jüan obchoduje za 6,5 až 1 dolar. I na této úrovni většina ekonomů tvrdí, že Yuan je podhodnocen až o 40%. U 40% undervaluation by the Yuan by mělo být obchodování v systému Flexibilní směnný kurz poblíž 4 Yuan do dolaru.
Proč čínská vláda záměrně devalvuje svou měnu?
Příběh čínského hospodářského růstu byl pozoruhodný. Za posledních třicet let rostl v průměru o 10% a minulý rok předstihl Japonsko, aby se stal druhou největší ekonomikou na světě. Z hlediska HDP se předpokládá, že Čína do konce tohoto desetiletí předběhne USA, aby se stala největší ekonomikou světa. Tento růst byl tažen především čínským...